jP vocabulary - zkoušení slovíček snadno

Zajímavosti

Středně velké řeky- kouzelná rybařina část II. dokončení

autor Lukáš Vejřík čas 09:53:00 03.07.2008 přečteno 4593x

JezAsi o týden později jsem se vydal na to samé místo, jako minule. Během tohoto období poměrně dost pršelo, v součastné době bylo sice již vcelku pěkné počasí, marná sláva voda v řece byla stále ještě lehce přikalená a průtok řeky trochu nadprůměrný. To mi však nepřišlo jako důvod ke změně tohoto místa, jelikož jsem se domníval, že i v této situaci se bude jednat o místo velice slibné.

Tedy vše probíhalo obdobně jako minulý týden, stejná místa stejné nástrahy stejné krmení?. Ovšem hladina řeky se toho dne chovala poněkud jinak, napříč celou řekou i ve směru proudu, od nevidím do nevidím, všude kroužky od ouklejí. Inu nahodil jsem stejně jako minulého týdne, situace však byla zcela odlišná, na prut na plavanou přicházeli okamžitě záběry od ouklejí. Na prut na položenou se do 5 min. dostavily první drobné záběry. No neváhal jsem a zkusil zaseknout, zásek seděl, na prutu však byla cítit malá rybka, bohužel opět ouklej. V domnění, že se jedná o náhodu, jsem nahodil na to samé místo, na prutu na plavanou jsem nastavil hloubku těsně nade dnem. A zase doufal v záběry velkých plotic, nějakých těch cejnů, tloušťů apod. bohužel i zde samé oukleje. Na prut na položenou docházelo k záběrům téměř pořád, ale vždy se jednalo o oukleje. Začal jsem již být trochu zoufalý a tak jsem zkoušel jiné nástrahy (střídku rohlíku, malé hnojáky, sarančata ?), jiná místa v řece - přesně v hlavním proudu pod břehem apod. Bohužel na oba pruty stále jen oukleje, ani jediná jiná ryba! Pokusil jsem se tedy oběma pruty lovit ve výtoku z elektrárny, první záběr na prut na položenou přišel asi za půl hodiny a na první pohled bylo jasné, že to ouklej nebude. Záběr byl spíš podobný kaprovi, plynulý rychlý záběr a tah až přes brzdu navijáku. Následoval rychlý zásek a zdolávání. Tah připomínal menšího kapříka. Bez větších problému byla ryba přivedena ke břehu a k mému milému překvapení se jednalo o lína, něco málo přes 30cm. Rychle ho tedy pouštím a s radostí, že konečně jde také něco jiného, nahazuji znova na stejné místo. Na prut na plavanou však i zde v klidné vodě berou jen oukleje a i další záběry na položenou přicházejí jen od ouklejí.

RybkaNáhle se za mými zády objevuje místní domorodec (ten samý co minulý týden), no a znova ta známá písnička- ,,Tak co jde něco?? Aniž stačím odpovědět - ,,Nic viď, tady totiž nic není, je to vychytaný.? Přiznám se, že mě tyhle řeči už tak trochu s? a tak jsem mu začal povídat pravdu: ?no docela to i jde, dneska sice berou samé oukleje, ale zato v neobvyklém množství. Minule to bylo o něčem jiném, ke konci lovu jsem chytil celkem pěkného candáta a před tím?. V tu chvíli mě tento chlápek skočil do řeči a povídá- ? no to ne, to jsi nechytil, tady v řece žádní candáti nejsou, to jsi nemohl chytit, to je blbost!? Neodpověděl jsem, začal se věnovat svým věcem a myslel si své. Mimo jiné mi také začalo docházet, že je třeba udělat nějakou zásadní změnu, nejspíš změnit místo, protože ouklejí mám už po krk. Dávám si tedy kriterium, 50 vytažených ouklejí a mizím odsud na nějaké jiné místo, které jsem si prve při obchůzce řeky vytipoval. Chytám tedy dál a s ouklejemi jako by se kdesi roztrhl pytel. Za něco málo přes půl hodiny jih mám skutečně 50 a mezi tím jednu jedinou plotici. Situace je jasná, změna místa jiná ryba, nežli ouklej je jistá. Balím tedy pruty a odcházím proti proudu řeky, nad jez na nějaké místo, snad bez ouklejí. Cestou však stále přemýšlím, čím to, že najedou, tam ouklejí byla taková kopa a žádná jiná ryba se skoro neukázala?? Z rozjímání nad touto problematikou mě vyrušuje ledňáček, letící těsně nad hladinou řeky a usedající na větev olše v blízkosti vodní hladiny Počítám s tím, že se asi chystá k lovu a tak jsem si připravil fotoaparát a již se netrpělivě připravoval na nádherné zvěčnění ledňáčka při jeho famózním lovu. Zahleděný na tento smaragd našich řek přes hledáček fotoaparátu se potichu přibližuji těsně ke břehu, když v tu chvíli doslova zakopávám o mladého rybáře krčícího se u břehu. Ledňáček je v tu chvíli ten tam a my jeden na druhého civíme jak vyorané myši, to už nevydržím a začnu se šíleně smát. Samozřejmě jsem mu dlužen vysvětlení, proč se tato situace stala, tak se tedy se snažím co nejvěrohodněji ospravedlnit svou touhu po vyfotografování ledňáčka. Zdá se, že jsem úspěšný a tak se dáváme do řeči o rybách. Chlapec mi povídá, že už chytil tlouště možná tak ?třicítku? toho, že pustil a pak se shýbá ke břehu vody a hrdě vyzdvihává z pod hladiny vezírek se štikou 56 cm, v očích tohoto malého rybáře je vidět upřímná radost, nešetřím tedy chválou ani v nejmenším. Dávám mu pár snad dobrých rad a se slovy Petrův zdar se loučíme.

Mám v okamžiku skvělou náladu a přemítám si ve vzpomínkách, jak jsem byl také strašně šťasten ze své první mírové štiky. Pokračuji dál a cestou potkávám ještě dva rybáře, z nichž jeden mi ani neodpovídá na pozdrav ani na otázku: ?Tak jak to jde?? Co se týká toho druhého, kdyby také mlčel, nic by tím nezkazil, jeho řeči to byla zkrátka klasika: ,,Nejde nic, je tu úplné ho?? a samozřejmě písnička o kormoránech nemohla chybět!cejnek

O něco dál potkávám svého starého známého, jenž se poslední roky vášnivě věnuje závodnímu lovu ryb na udici (tedy na plavanou) a o jehož dovednostech se splávkem mohu tak akorát snít! Vidím, že zrovna zdolává na svou děličku pěkného kapříka, tedy neváhám, beru do rukou jeho podběrák a pomáhám mu ho vylovit. Je to nádherný vysoký lysec a jeho míra je 51 cm, tedy na děličku, na řece, slušný výkon. Pouštíme ho a teprve poté se pořádně dáváme do řeči, povídá, že je to dneska naprostá senzace. ?Tenhle už je dneska za 4 hodiny sedmý a samý pěkný. Nejmenší měl 43, tenhle byl zatím největší a k tomu 2 cejni přes 40, plotice nepočítám. Klobouk dolů před takovým výkonem na naší řece, kde ?kormoráni všechno vyžrali a pytláci vychytali?. Po té co slyším o jeho úlovcích, nenechám se dlouho zdržovat rozhovorem a s větou: ,,večer pořádně pokecáme v hospodě? mizím v příbřežním křoví. Asi 200 metrů nad ním, za velikou zatáčkou, kterou zde řeka vytváří a zhruba 2 km nad místem kde jsem lovil před chvílí, se rozhoduji, že zde zkusím štěstí. Řeka je zde více méně rovná, proti proudu nade mnou cca 5 m je ve vodě padlýdlý strom a řeka zde za ním vytváří nádherný vracák, břehy jsou příkré a sypané velkými kameny. Není to nijak zvláštní, ani úžasné místo, ale čímsi ke mně promluvilo a já věřím, že to bude dnes to pravé. Měřím hloubku, oťukávám si dno a další nezbytné činnosti patřící k rybařině, tedy chceme-li být co možná nejvíce úspěšní. Hloubka, je již 2 m od břehu, 180cm a dál se již nijak výrazně nemění. Zakrmuji přímo před sebou, nahazuji na plavanou, a prut na těžko nahazuji bez předchozího krmení, jen s tím co je v krmítku, cca 15m po proudu pod větve sklánějící se k hladině.

Asi půl hodiny se nic neděje a pak přichází záběr, na těžko, jedná se o malého tlouště okolo 20cm. Pouštím ho a nahazuji znova. Na plavanou stále nic, ani u dna, ani v různých hloubkách sloupce. Zkouším tedy nahodit proti proudu nad prokrmené místo, což se mi již několikrát v minulosti vyplatilo a záběry skutečně přicházejí těsně ode dna a jedná se o ryby, které ještě v tomto vyprávění nebyly, jde o hrouzky. Berou celkem vděčně a mezi tím i nějací cejni, plotice, proudníci a oukleje nevyjímaje, ovšem již zdaleka ne v takovém množství. Zdá se tedy, že jsem se zde před nimi skvěle ukryl! Na položenou berou v pravidelných intervalech tak po 15 minutách. Velké plotice a sem tam hrouzek nebo malý okoun. Čas v celku letí a já si již delší dobu všímám lovení nějaké ryby při hladině, nad místem kam pravidelně nahazuji na těžko. Již se ve mně zase hromadí zvědavost a v neposlední řadě touha po ulovení této ryby a tak se co možná nejtišeji a nepozorovaně přibližuji podél břehu k místu, kde k zálovům dravce dochází. Ryba jako na potvoru ne a ne se ukázat, ale všímám si početného hejna rybího potěru přesně nad místem, kam na těžko nahazuji. Cíl mám tedy jasný, co nejrychleji chytit co možná nejmenší ouklej a rychle jí nastražit se splávkem na toto místo. Důvod, proč zrovna ouklej je ta, že je to ryba plavající těsně pod hladinou, což mi zde přijde zrovna vhod. Po chvíli se mi skutečně daří ulovit rybku splňující mé požadavky. Stahuji tedy prut na položenou a převazuji. Sestava je jednoduchá splávek na 3g, 30 cm návazec, 0,20 mm naprosto průhledného monofilu, žádný brok na vyvažování (jelikož chci, aby ryba skutečně ?brousila? hladinu) a malý háček vel. 14. Takto jemné náčiní z prostého důvodu - protože podle způsobu lovu jsem přesvědčen, že se jedná buďto o menšího bolena, nebo většího tlouště a tedy je na místě maximální opatrnost. Naopak obavy o přeříznutí návazce zuby, jdou zde samozřejmě stranou. Mezi tím než stíhám dokončit poslední úpravy montáže, dochází ještě k jednomu ?rozstřelu? potěru na hladině a tak rychle nahazuji na toto místo prut s nastraženou ouklejí a prut na plavanou nechávám venku z vody. Plně se věnuji lovu dravce. Číhám přikrčený za keřem s prutem v ruce, ouklej brousí hladinu a celým mým tělem probíhá ten známý krásný pocit vzrušení, když ve vzduchu cítíte, že záběr není daleko. Ani nevím, jak dlouho takhle číhám, když konečně vidím, jak se začíná rozlétat potěr na všechny strany. Ouklej na hladině se plaší a pak to přichází, rychlý výr na hladině, ouklej i splávek mizí kdesi pod hladinou a vlasec se šponuje, okamžitě zasekávám a na prutu cítím již v první chvíli lepší rybu. Dravec se stále drží u dna a já pořád nevím, s kým pak mám tu čest, jen si jsem jist, že nechci o tuto rybu přijít a tak se ho nesnažím příliš ?rvát? z vody ven. Raději si vychutnávám boj a po chvíli se zvedá k hladině a já již vím, že jde o pěkného tlouště. Do podběráku se pokládá absolutně vyřízený a bez protestů. Míra ukazuje 44cm, sice nejde o žádného obra, ale na takovouto řeku je to přeci jen slušná ryba a já z něj mám upřímnou radost. Neodpouštím si ho zvěčnit, ale vidím, že je dost vyčerpaný a tak ho fotím položeného ve vodě při břehu. Po vyfocení ho ještě chvíli držím ve vodě, dokud se nezotaví a pak ho pouštím zpět do jeho vodního království. MixV tu chvíli jsem opět naprosto šťasten, navíc se cítím vychytaný a také mám rybu, se kterou se mohu pochlubit a tak jdu za svým kamarádem, od kterého již čtu na mobilu několik zpráv, do blízké hospody na pokec a na zasloužené pivko po celodenní ?rybářské šichtě?.

Vám, co jste došli až sem ve čtení mých příběhů, se musím nejprve omluvit za to veliké množství textu. Zprvu jsem měl v plánu napsat článek na 2 stránky formátu A4, ovšem nechal jsem se unést svým vzpomínáním a myšlenkami? No výsledek máte právě před sebou, tedy spíše za sebou. A teď již jdeme opravdu do finále.

Nyní se blíže podíváme, co je na takovéto rybařině pro mne tak krásného? A proč vlastně jsou na jedné straně rybáři naprosto spokojení, zdolávají rybu za rybou, nestíhají zasekávat a na straně druhé ti co za několik dní u řeky neuloví vůbec nic?

Tou zmíněnou krásou lovu na těchto řekách, i když neulovím žádnou trofejní rybu, je pro mě veliká diverzita (druhové bohatství) ryb v této vodě na danou plochu. Za pouhé dva dny na řece a při prostřídání jen dvou míst a poměrně malého množství rybolovných technik, jsem ulovil 13 druhů ryb. Může se zdát, že to žádný zázrak není, ale srovnám-li tyto výsledky s běžně lovícím rybářem, který loví celý rok na rybníce s pruty na položenou? Takový rybář se dostane za celý rok tak na 7 druhů - kapr, cejn, plotice, karas a dejme tomu, například při troše štěstí, amur a nějaká ta náhodná ryba, k tomu třeba bolen, okoun apod. Další věc, kterou si nedokáži odpustit, je krásná příroda a také klid v okolí řeky.

Co se týče toho, co stojí za úspěchem a neúspěchem rybáře zcela jistě NENÍ tak rádo zmiňované ?rybářské štěstí?, na které se vymlouvají, ti co nic nechytají. To by již opravdu bylo štěstí až nechutné! Následně se tedy pokusím zmíněné chyby a ?vychytávky? uvést do několika záchytných bodů, kterých je dobré se vždy držet!

2. Druhý bod bude znít asi trochu zvláštně, ale tou další veledůležitou věcí je dokázat zdravě přemýšlet! Přemýšlet stále nad tím, co kde, kdy a proč dělám, co nedělám, co bych mohl ještě dělat a v neposlední řadě co dělám špatně.

3. Před lovem důkladné zmapování terénu a to jak v širším, tak v užším slova smyslu. Je důležité si projít řeku a vytipovat si několik slibních míst v daném ročním období a v dané situaci podle vzhledu a podle vlastního vnitřního cítění, neméně je však místo samotné důkladně zmapovat z jeho druhé stránky. A to- jak vypadá pod hladinou, síla proudu, složení dna, hloubka, přítomnost vázek atd. atd.

4. Mobilita a zároveň univerzálnost rybáře- mít toho pokud možno co nejméně, pak jste schopni, kdykoli změnit místo, třebas ujít i delší úsek řeky a zároveň být schopen se kdykoli přizpůsobit dané situaci ? tj. změnit rybolovnou techniku, návazec apod. Na tento bod hned navazuje ten následující.

5. Stále sledovat okolí svého loviště, být kdykoli ochoten se pokusit o ulovení ryby, která se vám sama na daném místě přímo nabízí. Například lovící dravec.

6. Tím posledním, možná i nejdůležitějším, je vlastní fantazie a touha zkoušet stále něco nového, jen tak totiž budete stále o krok napřed před okolními rybáři a také před rybami samotnými.

Tím jsme se tedy dostali k absolutnímu závěru toho článku, doufám, že vám v mnohém bude přínosem, že jsem vám dokázal odpovědět na jisté nejasnosti a pokud ještě stále máte v něčem chaos, či vás snad něco zajímá, pište své dotazy do komentářů k článku. Velice rád vám na ně odpovím, bude-li to v mých silách. Jinak přeji mnoho úspěchů, jak v rybářském, tak v běžném životě a nebudete-li mít nějaký takový obyčejný den co na práci pak zkuste - Středně velké řeky. JE TO KOUZELNÁ RYBAŘINA.

komentáře (0) vytisknout článek

 


spolupracujeme s:

Rybářský obchod

Lovkapra.com

MRK.cz

Chytej.cz

 
Nahoru Atlas ryb Taktiky lovu Akce Zajímavosti Ostatní Kontakty

Vyrobil Jakub Pavlík ©2017. Všechna autorská práva vyhrazena.

Stránka byla vygenerována za 5.99389 sekund.