jP vocabulary - zkoušení slovíček snadno

Zajímavosti

Středně velké řeky- kouzelná rybařina část I.

autor Lukáš Vejřík čas 14:35:57 22.11.2007 přečteno 5629x

KrajinkaPosledních pár let jsem se úzce specializoval na lov některých druhů ryb, převážně pak velkých kaprů, z tohoto důvodu mi nezbývalo příliš volného času na univerzálnější způsoby lovu, jakými jsou například lov na plavanou a současně druhým prutem na položenou nebo s nastraženou rybkou na dravce atp. Letošní rok nám však z různých důvodů časově a finančně náročné akce, pořádané k lovu těchto ryb nějak nedopřával a tak jsem se mohl o to více věnovat tomu na co poslední roky čas nezbýval.

Jednoho dne jsem se tedy rozhodl projít se podél středně velké řeky (za středně velkou řeku v tomto případě považuji toky jako například- Labe v Hradci Králové,Vltavu v Č. Budějovicích, Ohři v Karlových Varech, Otavu v Písku atd. u nás je takových vod opravdu mnoho), kde jsem v dřívějších letech zažíval své rybářské začátky, prohlédl jsem si stará známá místa, některá byla stále stejná, jiná se za ty roky změnila téměř k nepoznání, jiná zmizela docela. Našel jsem také pár nových, které se mi zdáli k lovu ryb ideální. Zavzpomínal jsem na časy raného dětství stráveného právě zde u řeky a uvědomoval si, že mnoho věcí bych dnes udělal asi úplně jinak. Také jsem si popovídal s rybáři, které jsem cestou potkal, o tom jak, co a v jakém množství kde bere ?, kupodivu na poměrně dlouhý usek řeky, který jsem prošel, jich bylo dost málo. Ale odpovědi až na pár výjimek byli téměř stejné. Nic moc jsem si z toho nedělal, za ty roky u vody jsem si zvykl, že i mezi rybáři převažuje typicky Česká pesimistická povaha. Takže naprostá většina vět vypadala asi takhle ? ,,V té řece je úplné ? . Kormoráni to přes zimu všechno vyžrali, já bych to vystřílel! Nikdo sem nic nepouští a všichni jenom berou i podměrečné a hájené ryby!? (Zrovna tuhle větu říkali nejčastěji ti, o kterých je široko daleko známo, že jsou jedni z těch, kteří se tak právě chovají). Dále pak také- ,,Chodí sem chytat kde kdo i pytláci a nikdo to nehlídá!? (V tomhle jediném jim musím dát bohužel za pravdu, kontroly prováděné rybářskou stráží jsou žalostně vzácné).

Tak to by z pesimismu myslím stačilo a nyní se blíže podíváme jak tomu skutečně je. Druhý den již z rána jsem se vydal na jedno místo, které jsem si den předtím vytipoval. Nacházelo se cca. 200 m po proudu pod jezem, řeka je zde široká okolo 30 m, po mé levé straně zde byl výtok z bývalé malé domovní elektrárny. V současné době se tento výtok spíše podobá slepému ramenu, poměrně mělkému okolo 40 cm hloubky. Po mé levé i pravé straně rostly vrby, jejichž převislé větve se dotýkaly vodní hladiny. Hloubka v řece okolo 8m od břehu, mimo hlavní proud, se pohybovala okolo necelého jednoho metru. Jelikož bylo léto, zdál se mi tento úsek řeky pro úspěšný lov naprosto ideální. Dobře prokysličená voda z bílého jezu, prosluněné mělčiny přecházející v silnější proud, ve středu řeky jenž přináší hojnost potravy a k tomu stinná místa pod větvemi, ze kterých padá na hladinu také různá potrava a zároveň poskytují rybám ukryt a útočiště. To je naprosto ?vražedná? kombinace, která prostě v tuhle roční dobu nemůže zklamat.

Po důkladném zmapování tohoto úseku jsem prokrmil dvě místa předem připravenou směsí na řeku (tedy takovou, která trochu více lepí, než-li ty na stojaté vody - nechci zde nějak upřednostňovat jednotlivé značky krmných směsí, ale osobně používám Lorpio a Traper. Vyrábějí i druhy směsí přímo na řeky a hlavně jsou cenově přijatelné), do které jsem přimíchal pražené konopí, masné červy a štěrk aby směs byla těžší a v proudu rychleji klesala ke dnu.

Vraťme se ale zpět k místům, které jsem prokrmoval, byly od sebe vzdáleny jen pouhých 10-12m. Na jednom jsem měl v úmyslu lovit na položenou, toto místo se nacházelo od mé pozice na břehu proti proudu pod převislými větvemi, asi tak 5 m nad výtokem z elektrárny. Zde jsem vhodil jen 2 koule velikosti pomeranče, nahodil na položenou a snažil dále nechat místo pokud možno úplně v klidu. Jelikož jsem zde doufal ve větší rybu. Druhé místo bylo přímo přede mnou, kde se klidná voda ze slepého ramene mísila s vodou z hlavního proudu. Zde jsem se chystal lovit na plavanou a tak jsem ji prokrmil trochu více. 5 koulí stejné velikosti na začátek a podle množství záběrů jsem byl připraven neustále přikrmovat menšími dávkami, aby místo neztratilo na atraktivitě.

Jen pro úplnost, mé náčiní se v tuto chvíli skládalo z prutu na položenou, třídílného kaprového s jemnější akcí navijáku, s baitrunerem na němž jsem měl vlasec ? 0,22 mm, lehčího průběžného olůvka a návazce ? 0,18 mm délky 25cm s háčkem velikosti 12, s delším ramínkem na němž jsem měl nastraženého malého hnojáka a 2 masné červi, jako číhátko mi spolehlivě posloužil policajt ,,předpruťák?. Jako prut na plavanou jsem použil bič délky 5 m s vlascem ? 0,14 mm a návazec ? 0,10 mm délky 30cm. Háček vel. 18, 1g splávek, a jako nástrahu jednoho nebo dva masné červy.(Co se týká prutů, nemusíte jim při tomto naprosto nenáročném lovu věnovat nijak velkou pozornost, na těchto řekách vystačíte téměř se vším i s kusem klacku. Mnohem větší pozornost je třeba věnovat návazcům a velikostem a především maximální ostrosti háčků! Tyto věci nikdy a nikde neopomíjejte. Stojí vždy za rozumné zamyšlení!)

Po nastražení obou prutů přicházely záběry na plavačkový prut, téměř okamžitě a naprosto pravidelně s takovou intenzitou, že splávek na hladině nezůstal většinou déle než 10 sekund. OuklejTedy přesně to co si přeje každý plavačkář na závodech, z druhů převažovali oukleje a plotice, tedy druhy u nás rozhodně nejčastější. Co se ouklejí týče byla to klasika v rozmezí od 8 do něco málo přes 20 cm, žádných extrémů se u této ryby většinou nedočkáte. Ovšem plotice me příjemně překvapily, jednalo se spíše o větší kusy. Sem tam se vyskytly ryby okolo 10 cm, ale naprostá většina měla přes 20 cm a některé i kolem 30 cm a i když se jedná o tak běžný druh na jemném plavečkovém náčiní, vás i taková ryba dokáže pozlobit a příjemně potěšit.

No položenou jsem v tom veškerém shonu, s přikrmováním, zasekáváním, pouštěním a sem tam focením, zaregistroval ,,snad? první záběr za cca. 15 minut. zdolání bylo úspěšné a jednalo se o cejna okolo 40-cítky. Prut jsem nahodil na stejné místo a prozatím jsem nepřikrmoval. Následující hodina probíhala podobě jen trochu ubylo ouklejí a namísto nich se začali častěji objevovat prerlíni, které bych velikostně řadil spíše k těm lepším. Také zabrali dva tloušti, kteří ztěží atakovali hranici své míry. Na položenou jsem chytil ještě 3 cejny velikostně obdobné tomu prvnímu a jednoho ,,mega kapra? 17cm. Ačkoliv si myslím, že s rybařinou jsem mohl být nadmíru spokojený a nebylo třeba nic měnit když vše skvěle fungovalo, projevila se opět má stále zvídavá povaha. A tak prut na položenou jsem nahodil přímo do slepého ramene, přihodil na toto místo opět dvě koule krmení a na prutu na plavanou jsem zvětšil hloubku, oproti předešlé kdy se nástraha pohybovala okolo 10 cm nade dnem, nyní se tedy při tahu proudu téměř vlekla po dně. JesenPo těchto změnách, na plavačkový prut, skoro úplně ustaly záběry od ouklejí i perlínů. Plotice braly pořád a k nim se začali přidávat malincí cejni, sem tam i nějaký větší a poté mi zabrala ryba, která mě nesmírně potěšila, protože to byla první svého druhu, kterou jsem chytil. Jednalo se o jelce jesena délky 32 cm a překvapil mě svým bojem u hladiny, na kaprovité ryby dost neobvyklým, neustálým převalováním a snad i pokusy o drobné výskoky, spíše připomínal některé dravce.

Na prutu nastraženém v rameni byl delší dobu klid a pak přišel klasický záběr, tak typický pro kapra. Vlasec se před prutem rychle vyšponoval a špička se začala ohýbat, po záseku ryba svým bojem potvrdila svou totožnost, jednalo se skutečně o menšího kapra možná něco přes 40 cm, ale potěšil tak rychle vyháčkování na podložce (podložka je věc, kterou bych jistě doporučil každému rybáři k manipulaci s ulovenou rybou, nemusí se jednat o speciální podložky používané kapraři a pod. , stačí kus igelitu, který před tím než na něj položíte rybu polijete vodou. Stejně tak je dobré zbytečně ryby neohmatávat a když na ní saháte, vždy si namočte ruku. Velice jí těmito detaily pomůžete, předejdete jejímu zranění, odstranění vrstvy slizu, následnému zaplísnění. A zbytečně tak netrápíte rybu, která je už tak dost stresovaná více méně nesmyslným vylovením) a šup s ním zpátky do vody. Prut opět nahazuji na stejné místo a za několik málo okamžiků přichází opět záběr, opět kapr, je o něco kratší, ale zato vyšší, jak typické pro lysce. I on se mohl radovat ze svobody. Opět nahazuji na to samé místo a přihazuji jednu kouli krmení a zase se začínám věnovat plavané. Zde se nic zásadního nemění, berou velké plotice a menší cejni, sem tam perlín nebo ouklej. Když hloubku zmenším přibývá záběrů od ouklejí a perlínů a ve vrstvách vody pod hladinou berou skoro už jen oukleje a nic jiného. Toto je klasický případ při lovu na plavanou na řekách. Po nějaké době přichází opět záběr na položenou a ryba se po zaseknutí také pokouší bojovat, ale rozhodně ne tak usilovně jako předešlí kapři. linTato ryba mě také velice potěšila, protože je mi svým vzhledem velice sympatická ? červené oko černé ploutve a tmavě zelené tělo tedy nic jiného než lín. Jedna rychlá fotka a je zpět ve vodě. Mezi tím jsem měl také záběr na bič, který jsem nechal nahozený, po záseku byla cítit trochu větší ryba, která zamířila rovnou do proudu, ovšem prut bez navijáku mi nedovolil jí více povolit a za chvíli se vyřízla. Možná to byl větší tloušť, možná kapřík kdoví?.

Má zvídavost po změně se opět navršila a tak prut na položenou jsem převázal na dravce. Na navijáku jsem vyměnil původní cívku za cívku s vlascem 0,30 mm , jako zátěž malé 20 g olůvko, návazec o délce 50cm z vlasce 0,45 mm se systémkem dvou trojháčků.(Systémy používám na dravce již řadu let a velice se mi osvědčili, především proto, že s nimi mohu, spíš musím, zasekávat téměř okamžitě, aby měl dravec háčky zapíchnuty někde na okraji tlamy.Tedy pokazíte minimum záběrů a navíc nedochází k tomu, že by dravec měl háček zapíchnutý až někde v žaludku, či v horším případě v jícnu, kdy často dochází k jeho sešití, háček většinou nejde vyndat. Je-li taková ryba vrácena vodě, většinou stejnak umírá vyhladověním, jelikož nemůže kořist polknout. Také vlasec 0,45 až 0,50 se mi na dravce osvědčil. Na místo klasického lanka je poddajnější,levnější a hlavně méně nápadný a zatím žádná štika mi ho svými zuby nepřeřízla.) stikaBohužel musím obětovat jednu z ulovených ouklejí jako nástrahu a nahazuji na to samé místo pod větve, kde jsem ze začátku lovil na položenou. Jako číhátko používám klasického policajta, umístěného mezi očky prutu, nechávám mu velký průvěs a přepínám brzdu navijáku, kterou zcela povoluji, aby si dravec při rychlém záběru mohl ,,brát? vlasec a necítil odpor. Druhým prutem se dál věnuji plavané, něco málo po půl hodině přichází rychlý záběr a sleduji vlasec, jak směřuje podél břehu proti proudu, na nic nečekám a zasekávám, cítím prudké výpady, ale o žádnou velkou rybu zřejmě nepůjde. Zdolávám štiku, odhadem má něco málo pod míru, ani jí neměřím, rychle vyndávám háčky z tlamy. Dělám si jednu fotku a pouštím jí zpět.

Oba pruty připravuji opět k lovu a chystám se trochu více přikrmit místo, kde lovím na plavanou. Na hladinu dopadají dvě koule krmení, když slyším za zády hlas místního ,,domorodce?- ,,Tak co? Jde něco, nic viď?? Rozhoduji se co říct a rychle docházím k závěru, že takovým je lépe v tuhle chvíli lhát, pokud si chcete ještě někdy na tomto místě zachytat. Tedy přikyvuji na jeho otázku, na kterou si sám odpověděl. No a dále poslouchám jeho proslov, který mi byl předem jasný a chystám se hodit do vody další kouli krmení. Když najednou povídá: ,,To nemá ani cenu tady krmit, tady stejnak nic není, já už sem ani nechodím a to mám řeku za barákem. Když tady zabere jeden kapr za den a nějaký ten cejn tak je to zázrak!? Oba pruty mám venku z vody, není tedy zrovna co hlídat a navíc jsem byl za půl denní rybářskou šichtu vcelku unavený, tak vytahuji svačinu a dávám se s ním více do řeči. Při tom stále jedním okem sleduji hladinu řeky na místě, kde jsem lovil na plavanou, po vydatnějším přikrmení je vidět, že je na místě živo. Hlavně sleduji úniky menších rybek ze dna prokrmeného místa směrem k hladině, kde se snaží zachránit před lovícími dravci. Připadá mi to, že na místo asi najelo hejno okounů, už jsem zase netrpělivý a nemohu se dočkat až ,,domorodec? zmizí někam na svou zahrádku a já se budu moc pokusit o ulovení nějakého z těch snad okounů, kteří využily mého prokrmení k vydatné hostině na menších rybkách.

rybkaNetrvá dlouho a rybář skutečně kamsi odchází a já se tedy zase začínám naplno věnovat rybám. Návazec, na který jsem před chvílí ulovil štiku sundávám a na místo něj dávám návazec ? 0,28 délky 40 cm se systémkem jednoho jednoháčku a jednoho trojháčku. Na bič se pokouším ulovit nějakou z menších ouklejí, to skutečně nečiní žádné problémy a tak za několik okamžiků nastražuji ouklej cca 10 cm na jemný systémek. Jednoháček zapichuji rybce do tlamky a trojháček do boku blíže k ocasu, nahazuji téměř přímo do nakrmeného místa a s bičem chytám jen okolo 2 m od prutu nastraženého na dravce. Do kyblíku si dávám ještě pár menších ouklejí do zásoby a ostatní ryby okamžitě pouštím zpět. Po nějaké době vidím opětovné zalovení v místě, kde jsem krmil a právě v tuto chvíli příchází prudký záběr na prut na dravce. Ryba jede podél břehu opět proti proudu. Nechávám jí ujet tak 5 metrů a zasekávám, naneštěstí však necítím jen rybu, ale také nějakou vázku, zřejmě kořen, jen pár metru od břehu, přes kterou projíždí vlasec. Je mi jisté, že pokud vázka nepovolí, nemá cenu rybu rvát za každou cenu přímo do této překážky. Zkouším tedy prutem hýbat na různé strany, chodím podél břehu a vázka skutečně povoluje, bohužel vytahuji udici se vším všudy, ale bez ryby, té se podařilo se osvobodit. Nadávám sám sobě a stále mi není jasné, za co se jen mohl vlasec zaháknout, když jsem zde žádnou vázku při měření hloubky nezaznamenal. Červík stále vrtá hlavou a tak zkouším prut na dravce mezi nástrahy nahazovat přesně do místa, kde byla vázka, jenže nic nenacházím, pomalu přitahuji montáž po dně. Čekám kdy se zachytí ale nic. Co se dá dělat no, sundávám návazec, odstraňuji několik metrů kmenového vlasce, jenž procházel přes vázku a je tedy dost poškozený, (Toto je věc, kterou bych opět každému rybáři doporučil. Nikdy v tomto případě neváhat a poškozený vlasec okamžitě odstřihnout.Také je dobré čas od času překontrolovat posledních cca 20 m vlasce jestli je v pořádku a to na všech cívkách navijáků, se kterými se chystáte lovit) následně navazuji zpět návazec. Kontroluji, zda jsou háčky pořád ostré, nastražuji rybičku a nahazuji zpět.rybka

Zálovy dravců jsou stále četnější a za okamžik přichází další záběr, nečekám již na nic. Obávám se opět té samé vázky, hned zasekávám, jenže co čert nechtěl zase ta stejná písnička. Vlasec opět prochází tou samou vázkou, tentokrát se snažím trošku více zabrat, ale není to nic platné, zase se pokouším dostat vlasec z překážky, opět se mi to daří, jenže opět bez ryby. To už mne fakt vytáčí! Přemýšlím nad tím co jsem to za rybáře, že naprosto stejnou chybu jsem schopen udělat hned dvakrát, hned za sebou. Sundávám z prutu návazec, navazuji velký trojhák s olůvkem a nahazuji do místa vázky, ve snaze jí konečně zachytit hákem a pokusit se jí vytáhnout. Jenže nadarmo, zase nic. Zkouším tedy alespoň změnit postavení prutu při lovu, umisťuji ho o pár metrů výše proti proudu a vidličku zapichuji až ve vodě přes metr od břehu. Nahazuji na to samé místo a prut do vidličky pokládám tak, aby byl co nejvíc kolmo s hladinou. Vlasec vede na místo z jiného bodu na břehu a pod strmějším úhlem, proto předpokládám, že tak se té proklaté neviditelné vázce musím vyhnout. Nějakou dobu se nic neděje, rozruch, který jsem vyvolal na břehu ryby zřejmě trochu poplašil. Po půl hodině vidím na hladině opět typické uniky rybek a opět přichází záběr. Beru prut do ruky, jednou povoluji vlasec, dávám dravci jen pár metrů na rozjezd a zasekávám, cítím, jak se vlasec zdvihá z vody a napíná až k rybě. ,,Konečně to vyšlo!? Ryba moc nebojuje, ale svou tíhou se mi moc jako okoun nezdá a ani brnění prutu, tak typické při zdolávání okouna, není cítit. Jsem pln očekávání co to jen bude za rybu a již se u břehu na bok pokládá pěkný candát. Nijak nezlobí a v klidu se nechá podebrat. Háček má zaseklí v koutku tlamy, vyndávám mu ho peánem ani se ho nedotýkám. (V případě candáta buďte zvláště opatrní při kontaktu s ním, snažte se na něj pokud možno sahat úplně minimálně a nenechávejte ho dlouho na břehu. Je to ryba, která je velice citlivá a nešetrné zacházení často končí jeho smrtí, stačí mu opravdu málo a je po něm.) Přemýšlím nad tím, že bych si taky alespoň jednu rybu mohl zase po sto letech odnést domů, ale když se podívám na jeho nádherné skleněné oči a na celkově nádherného dravce mám zase po rozmýšlení, jsem si jist že půjde zpět do vody. Mimo jiné je to pro mne ryba číslo 1! V žádném jiném lovu jsem si nenašel takové zalíbení jako právě v lovu candátů. Navlhčuji si ruce a metr. Měřím ho, má pěkných 52cm, opatrně ho beru do rukou a rychle ho pouštím zpět.

KrajinkaV těchto chvílích se již začíná šeřit, rybolovu mám dnes již dost a tak balím a odcházím domů. Cestou si však stále přemítám tuto situaci, taktiku lovu tak typickou pro okouny, že by zde na řece praktikovali i candáti? Těžko říct, možná se opravdu jednalo o okouny a tento candát vzal mou nástrahu zcela nezávisle na nich. Velkým přínosem by v této záhadě zajisté bylo, kdyby se mi podařilo úspěšně zdolat předešlé dva dravce, ale bohužel to se nestalo. A tak pro mě otázky - zda jsem měl dnes na prutu tři candáty a nebo jen jednoho a dva okouny. Či zda tento nápadný způsob lovu provozovali skutečně candáti nebo okouni a nebo snad úplně jiná ryba, zůstanou možná ne věky nezodpovězeny? Něco nasvědčuje pro jednu rybu, něco pro tu druhou, skutečnost, že záběr přišel opět právě v době zálovu dravců, nasvědčuje spíše k tomu, že asi na mém zakrmeném místě skutečně takto nezřízeně hodovali candáti. Na druhou stranu poslední záběr přišel až ve chvíli, kdy se začínalo pomalu šeřit a jak známo právě v tuto dobu přicházejí na scénu ve vodě právě rytíři candáti. Zajisté je dobré nad tím přemýšlet, ale možná ještě lepší je začít opět něco konat, například se na toto místo zase vrátit, doufat, že se budou dít u vody podobné věci jako dnes. Poučit se z chyb a pokusit se záhadu nezřízených candátích hodů rozluštit, ale o tom zase až příště.

komentáře (6) vytisknout článek

 


spolupracujeme s:

Rybářský obchod

Lovkapra.com

MRK.cz

Chytej.cz

 
Nahoru Atlas ryb Taktiky lovu Akce Zajímavosti Ostatní Kontakty

Vyrobil Jakub Pavlík ©2017. Všechna autorská práva vyhrazena.

Stránka byla vygenerována za 5.80792 sekund.