jP vocabulary - zkoušení slovíček snadno

Atlas ryb > Rybí teorie

Rozmnožování

autor Miloš Vitámvás čas 19:59:10 16.05.2005 přečteno 7955x

Ryby se rozmnožují zpravidla jikrami. Jikry jsou samičí pohlavní buňky, které jsou oplozeny mimo tělní dutinu při tření. Samci vypouštějí mlíčí, což jsou vlastně samčí pohlavní buňky, na nakladené jikry. Vývoj zárodku a líhnutí plůdku se děje většinou bez péče rodičů.

Obě pohlaví se od sebe u většiny druhů na první pohled mnoho neliší. Pouze v době tření se jejich barva, nebo i tvar těla změní. Lososovité ryby ale také třeba korušky mají v době tření velmi nápadné, výrazné zbarvení, tzv. svatební šat.

U samců lososů se nápadně zakřivuje dolní čelist a tvoří se tak hák, tzv. hákovitá čelist. Podobný jev lze pozorovat i u našich pstruhů, i když ne v takové míře jako u lososů.

U jiných ryb, např. plotice, mají samci na hlavě bílou třecí vyrážku. Vypadá to, jako by jejich hlava byla posypána krupicí nebo jako neštovice. U hořavky duhové narůstá samičce dlouhé kladélko, které jí umožňuje naklást jikry do plášťové dutiny sladkovodního mlže. Sameček má nádherný modrý svatební šat.

U některých druhů existují rozlišovací znaky nejen v době tření. Jsou to například líni, mřenky nebo lipani. Samci mřenek mají na břišních ploutvích tzv. Canestriho šupinu. Lipaní samci mají zase velké hřbetní ploutve. Proto je rybáři někdy nazývají „vlajkonoši“.

Plně vyvinuté pohlavní orgány leží vlevo a vpravo v břišní dutině. Množství jiker záleží na každém druhu. (Hořavka mívá kolem 40 jiker, zatímco kapr 150 000 – 250 000 jiker na 1 kg hmotnosti samice.)Některé druhy (kapr) vypouští jikry do vody bez větší ochrany, proto musí být počet jiker co největší, aby přežilo co nejvíce jedinců. Zatímco např. hořavka klade jikry do krytého místa (mlž), jejich počet nemusí být tak vysoký, protože jsou chráněný před nepřáteli.

Ke tření vyhledávají samice různá stanoviště. (štěrkové nánosy, rostliny,…) K rybám, které se třou na štěrkovitých nánosech patří např. lososi. Na trdlištích si hloubí ocasem mělké prohlubně, kam pak samice kladou jednotlivé jikry. Ryby, které se třou ve vodní vegetaci, mívají jikry spojené do dlouhých lepkavých řetězců, které se přichytávají na rostliny.

Po nakladení jiker připlouvají samci, kteří na jikry vypustí mléčně zbarvené semeno (mlíčí). Některé druhy se třou v hejnech. Např. perlíni se s oblibou třou v hejnu cejnů nebo plotic. Tím dost často vznikají kříženci, kteří se ale nemohou dále rozmnožovat, protože jsou neplodní.

Doba tření závisí na určité teplotě vody. V době nepříznivých klimatických podmínek se může tření posunout. Početnost potěru bývá v takovém období velmi malá. Důležitý časový úsek od oplození až do okamžiku líhnutí plůdku bývá definován v podobě tzv. denních stupňů, což je součet každodenních teplot vody, ve které se jikry vyvíjí. Např. pstruh potřebuje 410 denních stupňů. To znamená, že při teplotě 5°C je zapotřebí 82 dní, aby se vylíhl plůdek. Při teplotě 8°C stačí 51dní.

Doba embryonálního vývoje některých druhů ryb v denních stupních:

Pstruh potoční 410 denních stupňů

Losos obecný 410 – 420 denních stupňů

Lipan podhorní 200 denních stupňů

Sumec velký 140 – 200 denních stupňů

Okoun říční 120 – 160 denních stupňů

Štika obecná 120 – 155 denních stupňů

Kapr obecný 60 – 70 denních stupňů

Při teplotě vody 15°C trvá u kapra 4 dny něž se vylíhne potěr.(60:15 = 4)

Některé druhy ryb se starají o své potomstvo. Příkladem mohou být koljušky, u kterých samci staví z rostlin hnízdo, ve kterém jsou jikry chráněny až do vylíhnutí. Samičky se v hnízdě zdržují pouze po dobu kladení jiker. Péči o potomstvo přebírá sameček, který snůšku před vchodem střeží a nahání k jikrám čerstvou, prokysličenou vodu a tím zajišťuje nezbytnou cirkulaci.

Vývoj rybího potomstva:

Hned jak se rybí potěr tzv. vykulí z vajíčka, plave k hladině, kde nabere do plynového měchýře první vzduch.

V prvních dnech života plave se žloutkovým váčkem, který slouží jako zdroj potravy. Po odčerpání živin z váčku se začíná živit samostatně. Rychlost růstu plůdku závisí na dostatku potravy a na teplotě vody. Nejrychleji roste do doby pohlavní zralosti. Pak sice také roste, ale již zdaleka ne tak rychle. Také v létě je růst intenzivnější než v zimě.(viz lamely na šupinách – v létě dále od sebe => rychlejší růst)

Ryby se mohou dožít od 5 do 100 let. Záleží to také na nemocích, parazitech, rybolovu,…

Tabulka (Reichenbacha – Klinkeho) udává průměrné hodnoty věku:

Koruška 5 let

Střevle 6 let

Úhoř 12 let

Plotice 12 let

Lín 13 let

Candát 14 let

Hlavatka 16 let

Pstruh potoční 30 let

Karas 30 let

Kapr 40 let a více

Jeseter 72 let

Sumec 100 let a více

Většina druhů zůstává po celý svůj život ve stejné lokalitě. Jsou ale i výjimky, jako třeba lososy, kteří putují na svá daleká trdliště. Lososy putují z moře do sladkých vod. Jsou to tzv. anadromní ryby. Jiné druhy jako např. úhoř, který putuje třít se ze sladké vody do vody slané, jsou tzv. katadromní ryby. Po výtěru většina druhů ryb (ty, které migrují) hyne.

komentáře (1) vytisknout článek

 


spolupracujeme s:

Rybářský obchod

Lovkapra.com

MRK.cz

Chytej.cz

 
Nahoru Atlas ryb Taktiky lovu Akce Zajímavosti Ostatní Kontakty

Vyrobil Jakub Pavlík ©2014. Všechna autorská práva vyhrazena.

Stránka byla vygenerována za 1.81425 sekund.